Ocenění
Dubské Švýcarsko získalo ocenění za 1. místo v celostátní soutěži Má vlast v srdci Evropy!
Záštita: MUDr. Jiří BESSER, ministr kultury; J.E. Mons. Dominik DUKA OP, arcibiskup pražský, metropolita a primas český; J.E. Margot KLESTIL-LÖFFLER, velvyslankyně Rakouské spolkové republiky; J.E. Helmut ELFENKÄMPER, velvyslanec Spolkové republiky Německo; J.E. Andrzej ZAŁUCKI, velvyslanec Polské republiky; J.E. Peter BRŇO, velvyslanec Slovenské republikyPamátková komora ČR ve spolupráci s Českou radou dětí a mládeže a Asociací NNO v ČR udělily občanskému sdružení Dubské Švýcarsko diplom za 1. místo v kategorii CK2 za práci Trvalá expozice Dubské Švýcarsko na starých mapách na zámku Berštejn, které byl kurátorem PhDr. Jan Sobotka (více níže). Ocenění převzala Markéta Slezák.
PhDr. Jan Sobotka
držitel ocenění 2010
za mimořádný přínos regionu
PhDr. Jan Sobotka je pracovníkem oddělení rukopisů a starých tisků Národní knihovny ČR v Praze, kde se věnuje kartografickým dokumentům, a také hudební publicista.
V loňském roce byl kurátorem úspěšné výstavy "Svět zašlý - Máchův kraj na starých mapách", která proběhla na jaře 2010 v pražském Klementinu a vzbudila velkou pozornost veřejnosti i odborného fóra. Nyní je kurátorem dvou aktuálních výstav: "Dubské Švýcarsko na starých mapách" na zámku Berštejn u Dubé a "Máchovská místa na starých mapách" v zámecké expozici v Bělé pod Bezdězem.
Více o výstavách najdete
Bohumil Kinský
ocenění in memoriam 2010
Bohumil Kinský (1898 – 1987) byl odborný učitel, později ředitel Měšťanské školy, menšinový pracovník, propagátor turistiky, sám nadšený turista a fotograf.
V České Lípě působil asi od roku 1924. Pod jeho vedením byla 15. března 1928 založena místní pobočka Klubu československých turistů a později se aktivně zasazoval o značení turistických cest. V letech 1928–1936 vydal šest turistických průvodců po různých částech severních Čech. Velice populární se stal zejména poslední z nich – turistický průvodce Dubské Švýcarsko, vydaný v roce 1936.
Hned od počátku stál Bohumil Kinský u založení Českého musejního spolku pro kraj Českolipský. České muzeum bylo umístěno od roku 1929 ve škole v Novém Boru, po postavení Tyršových škol v České Lípě od roku 1933 v této budově. Od roku 1935 se stal správcem muzea odborný učitel Tyršových škol a turistický pracovník Bohumil Kinský. Pro nedostatek prostoru byly poté sbírky přesunuty do zámku v Zákupech, kde bylo muzeum otevřeno 24. května 1936.
Nadšený propagátor historie a všeho českého v převážně německém městě Bohumil Kinský byl také hned od prvního čísla časopisu Bezděz v roce 1930 členem jeho redakční rady a v časopise publikoval řadu článků (Pomístní jména na Českolipsku, Pusté kostely, Českolipské památky, aj.) a zpráv o činnosti muzea a získávání nových exponátů.
Po obsazení Sudet byly v říjnu 1938 sbírky muzea převezeny do zámku v Bělé pod Bezdězem a po válce zpět do České Lípy. Muzejní spolek obnovil hned od roku 1945 svoji činnost. Od roku 1946 se stal Bohumil Kinský, tehdy ředitel Tyršových škol, opět správcem muzea a v roce 1947 navrhl městu zřízení tzv. muzejní čtvrti v České Lípě, která měla po opravě zahrnovat českolipský zámek, Červený dům a tzv. Richterhof. Bohužel, tento záměr se nedočkal realizace. Muzeum bylo v roce 1949 přejmenováno na Krajské vlastivědné muzeum. Umístěno bylo v Červeném domě.
Od roku 1948 se stal Bohumil Kinský po Josefu Maštálkovi předsedou Muzejního spolku pro kraj Českolipský, ale po dvou letech, v roce 1951 byla činnost spolku zastavena. Bohumil Kinský vedl muzeum asi do roku 1952, kdy se stal jeho nástupcem Břetislav Vojtíšek. Bohumil Kinský se odstěhoval z České Lípy a zemřel v poměrně vysokém věku až v roce 1987.
Jaroslav Panáček, historik,
Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě
Bohumil Kinský o Dubském Švýcarsku:
„Končím dílo s přáním, aby přivábilo tisíce Čechů do Dubského Švýcarska, neboť i zde mohou dýchati vzduch lesních tišin, užíti slunce skalních výšin a sledovati život těch, kdož zde žili před námi; a půjdou s očima otevřenýma, tu vše, co zvěděli o kráse a životě své vlasti v tomto úseku, zjeví se jim jako nádherný film, zanechávající v duši trvalé hodnoty: Lásku k vlasti, k níž patří i Dubské Švýcarsko!“
Zdroj: Bohumil Kinský: Turistický průvodce Dubské Švýcarsko – Okolí Dubé, Bezděze, Máchova jezera, Kokořína, Liběchova, Úštěku
Doc. PhDr. Josef Valenta, CSc.
držitel ocenění 2011 za práci (knihu)
Scénologie krajiny
Josef Valenta je profesorem na DAMU a Filosofické fakultě UK v Praze a lektor kurzů se zaměřením na pedagogiku dramatické výchovy, publicista a autor řady knih, mimo jiné také Scénologie krajiny (Polomené hory).
Stanislav Dulík
držitel ocenění 2011 získané za práci (soubor knih) se starými pohlednicemi Dubského Švýcarska
Dubá a okolí na starých pohlednicích
Doksy a okolí na starých pohlednicích
Štětí-Liběchov a okolí na starých pohlednicích
Stanislav Dulík je projektant, sběratel starých pohlednic a autor knih publikující staré pohlednice Dubského Švýcarska.
Bedřich Friedrich Bernau
ocenění in memoriam 2011
– původním jménem Přemysl Bačkora (1849 – 1904), užíval pseudonymy Přemysl O. Berka a Friedrich Bernau. Byl účetním, literátem a uznávaným historickým badatelem a publicistou. Bedřich F. Bernau byl příkladem poučeného a zapáleného laika, který se mimo universitní prostředí i jiná tehdejší historická pracoviště snažil shromažďovat nejrůznější informace historického rázu a přispět řadou topografických prací k poznání zejména německých oblastí Čech. Třebaže byl oproti svým profesionálním kolegům znevýhodněn ztíženým přístupem k pramenům i vzdáleností od jejich center, sepsal řadu zajímavých knih, v nichž se snažil uvádět na pravou míru mnohé přetrvávající mýty a legendy a odhalovat slovanské počátky pohraničních území i vlivy germanizace. Cenné bylo, že znal příslušné oblasti z autopsie a často neváhal napomoci k záchraně nejrůznějších mizejících památek minulosti, ať písemných nebo uměleckých, architektonických či prehistorických, a bránit je proti projevům vandalismu či neuváženým zásahům. Ač vyšel z ryze české vlastenecké rodiny, pracoval po většinu života v německém prostředí a publikoval vedle některých českých prací převážně německy. České a německé zájmy spojoval i v jiných oblastech - byl členem nejrůznějších jak českých, tak německých historických spolků a společností, spolupracoval s mnoha českými i německými historiky, ať již při vydávání vlastních nebo cizích prací či při péči o nejrůznější památky. Svou činností se tak výrazně snažil přispívat i k posílení vlasteneckého povědomí německy mluvících obyvatel českých zemí i v době, která oba národy spíše rozdělovala, než spojovala, a přinášela postupně stále narůstající národnostní problémy.
zdroj: Marie Ryantová
http://ceskolipsky.denik.cz/zpravy_region/okoli-dube-inspiruje-autory20110815.html